Monika Jonika kudelová
Narozena: 14.4.1974
v Brně
nyní žije v Praze
"Duši nenasytí ani neuspokojí množství vědění, ale vnitřní nazírání a vychutnávání věcí."
IGNÁC Z LOYOLY
Vzdělání a kurzy:
kadeřnice + 2letá nástavba s maturitou v Brně 1988- 1993
Turismus ve Velké Británii - 1998- 2000
Herecká škola v Duchcově - 2002-2004
Semináře Modré Alfy - Petr Velechovský a Ernestýna Velechovská
Výcvik „Hlubinná abreaktivní psychoterapie“ 2007– Andrej Dragomirecký
Malování na hedvábí – 2007 - Alexandra Lacinová
Mistr-učitel - Archandelic Seichim Reiki – 2006-2011 – Kalyani Sofie
Výcvik „Systemické konstelace a spirituální inteligence“ – 2009 -2010 -Kalyani Sofie a Pavel Veselý
Supervize pro lektory konstelací - Kalyani Sofie a Pavel Veselý
Spirituální škola pro lektory „Tanec mystické růže“ 2009-2010 -Kalyani Sofie
Světlo ženy - Kalyani Sofie
Kvantová psychologie a spirituální inteligence - Kalyani Sofie a Pavel Veselý
Meditace Osho. Ramana Mahariši, Sufi - Kalyani Sofie
Instruktorka Jogy smíchu- Petr Fridrich
Tantrický výcvik 2013- 2015 Alan Lowen
Tantrické od-zbrojování těla- uvolňování tělesných bloků – 2014 -Andrew Barnes
Asistování na tantrických seminářích Alana Lowena
Malování mandal - 2016 - Eliška Krystýnková
Moje cesta ...
Už jako malá jsem měla touhu po umění a tíhla jsem k věcem, co se nedali logicky vysvětlit.
A tak jsem dělala to co mě bavilo a báječně si to užívala.
Ano- tomu říkám umění žít..
Rostla jsem, začala pracovat jako kadeřnice, práce mě bavila, ale ztratila jsem vědomí kontakt sama se sebou a po pár letech se mě zablokovala páteř tak, že jsem nedala ruku dál, než vedle sebe-dozadu už nešla, nahoru jsem ji taky nemohla dát a dostala jsem od lékařů doporučení ke změně zaměstnání.. No jo, ale co mám dělat? Nic jiného neumím. Odcestovala jsem do Anglie, kde jsem pracovala jako au-pair a začala se učit anglicky.. no to bylo.. přijet a neumět vůbec nic.. spoustu dní v Anglii jsem proplakala a ptala jsem se sama sebe: „Proč tady vlastně jsem?“ Jo- abych se naučila anglicky.. zůstávám. Zapojila jsem se do anglického života-začala hrát rugby (lady´s – 3liga) a ač jsem ze začátku vůbec nevěděla, co říkají, prostě jsem hrála, občas se zapískalo a já pochopila, že jsem udělala něco špatně. Získávala jsem tak zkušenosti a znalosti angličtiny. Vrátila jsem se po dvou letech a myslela, že najdu práci v cestovní kanceláři, protože ráda cestuju, ale nestalo se tak.. Začala jsem se zajímat o duchovní literaturu a navštěvovat různé kurzy sebepoznání. Byla jsem sedm let nezaměstnaná. Ale Díky Univerzu jsem se v téhle době mohla starat o tátu, který měl třetí mrtvici, a máma ho zastupovala ve firmě. Byla to pro mě velmi náročná doba. To byla škola života. Učila jsem se trpělivosti, klidu a lásce.. a někdy se moje nervy opravdu bouřily..
Když už táta po roce a půl začal fungovat a já si opět začala hledat zaměstnání a stále nic nemohla najít, přišla další rána osudu – táta má rakovinu plic. V tuto dobu jsem pochopila, že vše má smysl! Nemůžu najít práci , protože můj úkol s tátou ještě neskončil. Staraly jsme se s mámou o něj doma a já se připravovala na odchod táty z tohoto fyzického života. Poprvé jsem si uvědomila, že jsem opravdu vděčná, že nejsem zaměstnaná a můžu být s tátou v posledních chvílích jeho života tady na Zemi. Je to Dar. Mám tu možnost mu říct vše, co jsem celý život neřekla nebo neudělala. Děkuji za to. Pak jsem si našla práci, další a další, ale pořád to nebylo ono.. neměla jsem pocit, že dávám to, co můžu nabídnout ze sebe ve své přirozenosti.
A tak jsem teď tady i pro Vás.
Děkuji, že můžu.
Děkuji mámě i tátovi za život a lásku co mě dali. Děkuji sobě, že jsem tuto výzvu v životě přijala. Děkuji Kalyani Sofii nejen za učení, sebepoznání, poznání v životě, cestu srdcem a provedení krok po kroku před, během i po tátově smrti. Děkuji Alanovi Lowenovi , že mi pomohl se otevřít životu a sexualitě. Děkuji přátelům za podporu. Děkuji „nepřátelům“, že díky nim se učím stát pevně na svém místě a stanovovat si hranice.
Děkuji všem, které jsem na své cestě potkala za vše, co pro mě udělali nebo neudělali. Děkuji všem bytostem, které mě provázejí životem, děkuji přírodě, která ke mne promlouvá, děkuji elementům za podporu v mé proměně..
Kdyby Nás všech nebylo, nebyla bych na světě a ani tam kde jsem.
S úctou a láskou DĚKUJI.
"Nevycházej ven, vejdi do sebe. V nejhlubším nitru človeka přebývá pravda."
AUGUSTIN